Pelyněk zvaný dnešní

9. září 2013 v 20:07 | Beáta |  Proč nerandím
Často se mi zdávají takové sny.. Jsou hluboké, jak lidský chtíč, současně mělké, jak upřímnost mnohých. Pocity... Pocity, které neumím podat slovy.

Někdy se zlobím (poslední dobou dost často), že nechci lásku, ale pak mě napadá: možná láska chce mě, a proto se jí nedokážu vzdát. Život je divnej. V poslední době dost na hovno. Ale asi to tak prostě má být. Zase to totiž přejde (jako všechno). Dnešní den má hořkou pelyňkovou pachuť. Je to takový ten den, kdy se člověk zastaví, stojí a má pocit, že nemůže jít dál. Potřebuje vyplnit prázdnotu, která visí ve vzduchu, ale došel mu materiál. Čím vyplňujete prázdno?

Mé dnešní prázdno je plné vzdoru. Má ledovou kachlíkovou podlahu, zebe a je ohavně bílé. Chybí mi můj muzikant. Vztekám se, protože jsem ho opustila (protože to bylo správné). A taky mnou cloumá hněv, protože ho pořád nedokážu opustit úplně. PARADOX, je to jako když padá suchý déšť a mezi dunami se tvoří kaluže. Cítm bolest. Svírá mě na hrudi a vhání mi pal do očí. Jenže já už nebrečím. Je to zbytečný. Pustím si na plný pecky dobrou hudbu a ve vší své nasranosti zpívám se zpěvákem. Dělám, že nic necítím.

I need a piss,
I wanna hate,
Fuck it up, come.
My love,
Eat your meat,
Keep your teeth, run.
You lost me,
You cost me,
You taught me of me in the end.
We're bad,
What we do.
Stupid fools.

Jsem totiž posedlá myšlenkou udělat něco špatnýho, špinavýho. Být chvíli rebel a jen proto, že jím chci být. Bez důvodu. Prožít si svoji pubertu, kterou jsem přeskočila. Vždycky jsem byla hodná dcera, která nepije, nekouří, chodí včas domů a je relativně vzorná. Až na můj nestandardní vztah, který mi byl zakázán (a že to bylo peklo, když to tenkrát prasklo) bylo vše až moc standardní. Trapně v kolejích, jež někdo nalajnoval. A já se ptám: ,,kdo to kurva takhle vymyslel?!". NIKDO. Za všechno si totiž můžeme sami. Pokud chceme být dospělí, buďme dospělí úplně a nesvádějme to na někoho.

You wanna get boned,
You wanna get stoned,
You wanna get a room like no-one else.
You wanna be rich,
You wanna be kitsch,
You wanna be the bastard of yourself.
You wanna get burned,
You wanna get turned,
You wanna get fucked inside out.
You wanna be ruled,
You wanna be fooled,
You wanna be a woman like a man, like a woman like a man.

Někdy bych potřebovala dostat pár facek, donutilo by mě to k pláči a možná by se slzami odešlo i to, co mě prudí. A nebo taky NE.



Anglický text je text písně Woman like a man (Damien Rice). Dohledejte si ji, člověk si u ní skvěle načechrá své zhrzené já a dokonale se vyřve. Ne, vážně, je to dobrá věc, i když zrovna nejste naštvaní.
Díky Smoke, jejíž článek mi dnes večer rozproudil myšlenky.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 L. L. | Web | 18. září 2013 v 15:46 | Reagovat

Damien Rice ♥
Pláč nepomůže, je to ještě horší...

2 photographer-bianca photographer-bianca | Web | 18. září 2013 v 18:41 | Reagovat

Ten pocit když čteš text písničky a začneš si jí okamžitě zpívat a ta melodie ti zůstane v hlavě tak na 2 hodiny. :-D

3 Beáta Beáta | Web | 18. září 2013 v 18:45 | Reagovat

[1]: Někdy přemýšlím nad tím, jestli je lepší se vyřvat, nebo naopak ne.. A pořád to nevím. Někdy to potřebuju a nechce to přijít, jindy je toho přespříliš a nejde to zastavit..

[2]: Horší je, když tam zůstane dva dny. To se mi stává pravidelně :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama