Rande no. 1: Beáta se vrací

10. ledna 2014 v 15:20 | Beáta |  Randím
aneb

I loseři chodí randit.

Je to tak. Já, půl roku téměř nepolíbená (no, dobře dejme tomu, že polibky na uvítanou a na rozloučenou s bývalým, se fakt nepočítají.. a ten /božský!/ sex před čtvrt rokem taktéž ne), jsem se nechala ukecat a dne 12.12. jsem si vyšla s mladým mužem (- Há jako H.; H. jako hodný, o tom však později). Jak k tomu vůbec došlo? Sama si nejsem úplně jistá. Ve zkratce by se dalo říct, že jednoho dne přišel s partou přátel k nám do čajovny, kde pracuji, a já měla zkrátka svůj obvykle neobvyklý běžný den - co si budeme nalhávat, byla jsem ukecaná a rádoby vtipná, jako vždy, když mám potřebu nějakým způsobem se socializovat a zrovna jsem v práci. Když hosté hrají společenské vědomostní hry, možná byste jim neměli do hraní zasahovat, i přestože zkrátka znáte odpovědi na otázky, které oni zrovna nevědí.. Mohlo by se Vám pak stát, že po Vás pak někdo z hostů bude chtít třeba nějaký kontakt. A Vy mu ho nebudete chtít dát.

,,Máte to tady hezký, ta čokoláda byla skvělá a ten medovník úplně parádní.." taky jsem ho sama pekla, pomyslím si. ,,Nedala bys mi na sebe nějaký kontakt?" Eh, cože? Kontakt? Proč? Pro Tvé hezké oči?
,,No.. to nevím.. Musela bych si to rozmyslet. A na co bys ho vlastně potřeboval?" Ano, vskutku inteligentní odpověď, ještě lepší otázka.
,,Mohli bychom třeba někdy někam zajít. Na drink, kávu, čaj..." Hmmm, možná by to nebylo špatný. Ne! Proč bychom měli?!
,,Myslím, že kontakt na sebe nepotřebujeme. Třeba se tu ještě někdy potkáme." Rezolutní. Přece já nebudu dávat kontakt někomu, koho vidím prvně v životě.

Jenže pak člověk přijde domů a zjišťuje, že je to jiné než jindy. Že Vám to (do háje) vážně není úplně ukradené, tak jako vždy, když někoho odmítnete. Co se děje? Kam mizí má zatvrzelá představa o tom, jak se o sebe zvládnu postarat sama a nepotřebuju ke štěstí někoho, kdo mi bude v posteli zahřívat záda, nohy.. Někoho, kdo mě bude mít rád, pohladí mě, když mi bude blbě a pomiluje se semnou, když budeme mít chuť. Chytne mě za zadek a na chvíli se oba někde ztratíme. Eh.. Jo možná je fajn mít někoho takového, přiznávám.

Dobře. Odmítla jsem, míček je na mé straně. Ksichtkniha je mocná zbraň, a pokud dotyčný měl rezervaci u Vás v práci, znamená to, že Vy znáte jeho jméno. A tak ho prostě najdete a napíšete mu (velmi oduševnělý :-/) vzkaz o tom, jak mu na sebe zanecháváte kontakt jen proto, kdyby náhodou ještě někdy potřeboval rezervaci nebo třeba recept na medovník (haha). A on Vám napíše, že medovník, už dělal (cože?!), a že je to príma způsob, jak muž může potěšit ženu (AHA..). A nakonec o pár dní později spolu sedíte naproti sobě nad kofolou (přece nebudu na prvním randěti pít) a povídáte si o všech těch věcech, o kterých si lidé povídají, když se seznamují.

A zjišťujete, že je to fajn. A taky, že umíte být někdy vážně vtipní. A že nesedíte naproti někomu, kdo Vás chce jen dostat do postele. A to je na tom vůbec to nejlepší (i když na to máte sakra šílenou chuť). Nakonec Vás doprovodí až k domu, i přestože bydlí úplně na druhé straně města, a ikdyž ještě nevíte, jestli to chcete, dostanete polibek na rozloučenou (a vůbec ne špatnej, když si vezmete, že byl Váš první společný).

A teď vážně. Jsem loser, protože jsem nikdy nerandila. Ne v tom pravém slova smyslu, je to už 7 let, co jsem byla naposledy na rande s někým, koho neznám. A hele. Ono to vůbec nebylo úplně hloupé. A vlastně člověk nakonec zjistí, že je velmi příjemné poslechnout si, jak mu to sluší a jaké má charisma - za předpokladu, že to ten dotyčný umí dobře podat. A to se mu musí nechat, mladý pan Há to dělá fakt dobře. A možná mě přestává děsit i ten jeho normální věk (říká holka, která byla 5,5 roku s někým, kdo byl o.. dost.. starší).

Chcete vědět, jaké bylo druhé rande? A jaké to třetí? Čtvrté...? Myslím, že už mám co psát :). Třeba to, jak se ho denodenně snažím přesvědčit o svém přirozeném sarkasmu, což vůbec není tak skvělá vlastnost, a on mi na to říká: ,,Zbožňuji když mi říkáš všechny ty věci, kterých se mám na tobě obávat." A já mám v tu chvíli chuť ho zabít. A nebo zkrátka.. chuť začít ho mít ráda.

Good luck, tento rok bude nejspíš zajímavý.


P.S.: Příště něco o mých randěcích peripetiích, o lásce-nelásce a taky něco o tom, jak se mi hroutí svět a chvílemi zas vylétává do nebeských výšin. Jednoduše.. Příště zase něco o mně.

P.P.S.:
Mimochodem.. psát ,,na prvním randěti" je dost debilní. Ale možná právě proto to tak píšu.

P.P.P.S.: I need a sex and I don´t wanna be like a bitch. Jo. Blíží se mi zkoušky z angličtiny.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dana Dana | 11. ledna 2014 v 15:54 | Reagovat

Moje nitro opět jásá, gratuluje a, co si budem povídat, i maličko závidí. Tohle je jak z filmu, já už na to pomalu přestala věřit. V dnešní době internetu a toho všeho je občas zázrak, když lidi mají takové rande, na kterém se seznamují, prostě od začátku. Samozřejmě že chceme pokračování! :D Už se těším, je milé číst, že máš opět o čem psát :)

P.S.: Nechci být nepříjemný hnidopich, ale vzhledem k tomu, že píšeš o budoucích zkouškách z angliny, loser se v tomhle smyslu píše s jedním o :D

2 Beáta Beáta | Web | 11. ledna 2014 v 18:34 | Reagovat

Danuško, když člověk hnidopiší konstruktivně, je to jen a jen dobře! Pravdou je, že tuto slovní zásobu u zkoušky fakt (možná naštěstí, jak tak koukám) používat nebudu, ale aspoň si to budu pamatovat, děkuji :D.  (Hned to opravím!)
:)) To seznamování je takové.. Ano, částečně opravdu jako z filmu a já jako člověk sarkastický, ironický, tak trochu zlomený předchozími zkušenostmi, s tímto romantickým patosem dost bojuji.. Ale to zas v dalším psaní (a že už ho chystám!).
Díky za přízeň :).

3 userka userka | E-mail | Web | 9. července 2015 v 14:39 | Reagovat

Ty začátky jsou krásný :) To jsem zvědavá na další články, jestli tam bude pokračování.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama