Nedostatečná erekce, ženská impotence a jaro

16. března 2014 v 20:57 | Beáta |  Proč nerandím
Za poslední měsíc mi přišlo tolik mailů ohledně nabídky preparátů na zlepšení erekce, že si začínám připadat imponentní. Ne, že by mi mělo co měknout a tudíž jsem pociťovala nutnou potřebu, aby to ztuhlo (ááách.. ale fuj, nebuď vulgární, Beáto!).. Naopak. Například moje hlava se zdá být čím dál tím víc natvrdlejší. Takže netřeba žádných pilulek. Na druhou stranu.. Možná je lepší, když jste natvrdlí, než když Vám mozek měkne, takže taky dobře.

Jednu ospalou sobotu jsem dostala šílenou chuť vypadnout mezi lidi a bavit se. Klidně se i opít, jako to zvíře, ale hlavně se bavit. Nepřemýšlet nad ubohostí mých všedních dní, ani nad tím, že jsem nadržená jak ježek (cože?!), můžu pořád a nepotřebuju k tomu žádný pilulky... Ovšem něco k tomu přece jen potřebuji, a to sakra schopnýho chlapa, což se ovšem zdá být větším problémem, než sehnání těch pilulek, co je nepotřebuji... (to jsem zase vtipná teda..)

Rozeslala jsem tedy do světa pár zpráv: ,,Kdo jde se mnou dnes pít? 20:30 budu v *****!" Chvíli se nic nedělo.. Po půl hodině jsem už příliš nedoufala, že se někdo přidá - aneb, začněte plánovat večerní program o půl sedmé.. Náhle se však začaly vířit vody! Přítel Dé mi hned hlásil: budu tam! Stejně tak, jako se najednou ozval můj drahý Kyblík s Fany a ta hned dodala, že zavolá Filosofce. Okamžitě jsem ožila.

Přítele Dé už znáte, nicméně, abyste byli v obraze, je třeba představit Vám i ostatní. Kyblík je můj dlouholetý kamarád. Od školky jsme spolu chodili do různých vzdělávacích zařízení a střídavě jsme spolu sdíleli stejnou lavici - zejména na základce a poté na gymnáziu v hodinách angličtiny. My se spolu totiž rádi pícháme. Ne, vážně.. Mohlo by se zdát, že na mě opět leze jaro (jako ostatně celý rok), ale není tomu tak. Právě v oněch hodinách angličtiny jsme se rádi lišácky píchali prsty mezi žebra, vždy ve chvíli, kdy to ten druhý nejméně čekal. Hrdě a hlasitě to proklamujeme všude, kde se spolu objevíme, a hlavně tam, kde lidé nemají ani páru o čem mluvíme..
Fany je Kyblíkova přítelkyně, která taky chodila k nám na gympl, jen o rok níž. Já osobně jsem ji poznala v dramaťáku, tuším, a už je to taky nějaký ten pátek (asi šest let). Je to skvělá holka, která člověka dovede podržet a podpořit, když to opravdu potřebuje. A taky je tak nějak.. Zkrátka ohnivá. Vždy když se spolu opijeme, mluvíme o tom, jak se spolu jednou pomilujem.. Zatím jsme neměly opravdovou příležitost, vrchol našeho tělesného spojení bylo několik dechberoucích vzájemných masáží v podnapilém stavu. Razím heslo, že zkusit se má všechno (ne za každou cenu, samozřejmě).
A Filosofka? To je kapitola sama o sobě.. Známe se spíš ze společných cest vlakem do školy a z různých náhodných příležitostných setkání. Je to šíleně ztřeštěná holka, sympatické nížky (jo, je asi tak stejně prťavá, jako já) a ukázkově potvrzuje glosu: ,,vidět ji není, za to slyšet je ji všude!"... A mimochodem, právě ona byla nějakou nepochopitelnou náhodou předešlou přítelkyní pana Há. Totiž.. Znáte to. On si myslel, že je jeho přítelkyní, ona si to nemyslela (stejně jako já) a vlastně ani nedošli na onu úroveň ,,máme spolu sex". Což jí možná i lehce závidím, jelikož zkusit se má sice všechno, ale tak nějak zpětně přicházím na to, že tohle jsem možná ani zažít nechtěla (sorry, pane Há).

Někdy se mi stává, že čas běží rychleji než já. Nevím, jestli je to tím, že mám krátké nohy, nebo se mi prostě jen vždy sejde naráz deset děsně nutných věcí, které jsou třeba splnit. ,,Nevadí. Prostě přijdu trochu později." Jak se dalo očekávat, pan Dé už deset minut nervózně seděl za stolem a šátral po kapsách hledajích telefon, aby mi mohl zavolat a náležitě mě sprdnout, nýbrž jdu zase pozdě. Jeho pokusy jsem utnula v zárodku svým překotným příchodem, hlásíc, že Fany a Kyblík přijdou později, a tím pádem nejspíš i Filosofka. Džus s vodkou je dobrá volba pro začátek nevinně tvářícího se večera, při němž budete pravděpodobně jen chvíli sedět u stolu s přáteli při nenucené volně plynoucí konverzaci. Džus s vodkou je dobrý zejména i ve chvíli, kdy Vás popadne chuť na něco sladkého.

Po chvíli opravdu dorazili všichni tři. Máme se rádi a někdy kolem toho velmi okatě děláme rozruch. Rozumějte tomu jednoduše: objímačka a halasné vzájemné vítání. Vzpomněla jsem si na svoji nepříliš se vzdouvající peněženku a rozhodla se, že budu dál pokračovat rozlívaným vínem. Zeleným veltlínem jsem ještě nikdy nic nezkazila, navíc je to poměrně jemné víno. Žiju na okraji vinařské oblasti, tudíž se mi u nás nikdy nestalo, že by si v některém z podniků dovolili rozlévat nějaké šizené nebo prostě jednoduše hnusné víno, tedy bez obav. Příjemně jsme se bavili, leč zprvu lehce nesměle. Fany chvílemi přes tvář přebíhaly nějaké chmury spojené s jejím momentálním neúspěchem ve studiu, Filosofka zas měla nějakou křeč a nutně potřebovala každých deset sekund civět na mobil, jestli jí náhodou nepíše jedna z jejích momentálních potenciálních kořistí.

,,Hej.. je tu trochu mrtvo, tak se aspoň opijem, né?" zahlásil Kyblík a jal se objednávat panáky. A už to jelo.. Jeden, druhej, další víno k tomu. Vždyť to znáte. Dostali jsme se všichni do velmi příjemné nálady, ovše i v ní jsme měli potřebu řešit naše aktuální důvody k nasranosti. Zpětně docházím k zjištění, že jakmile se mi začne krev příliš ředit alkoholem, má to na mě pravdomluvné účinky. Běžně jsem velmi přímá (a taky tak trochu držka), nicméně ve chvílích opilosti si tuplem servítky příliš neberu. Kyblík pana Há totiž zná. Studují stejný obor a potkávají se ve škole, navíc mají společného nejlepšího přítele. Holky zmizely někam do ústranní (o tom, kde jsem je našla později..) a já tam zůstala s mými dvěma drahým přáteli.
,,No, a co teda? Jak to s váma dopadlo?" Kyblík je dost zvědavý tvor. Pravda však je, že jsem s ním mluvila právě před vyřešením věci s názvem pan Há, takže věděl vlastně jako první, že evidentně nastane nějaký zvrat.
,,No.. to víš.. konečně pochopil, že některý věci prostě fungovat nebudou. Ale ty taneční spolu dochodíme, v klidu."
,,Hmm...," nasadil svůj kulišácký výraz po němž vždy následuje vtipné řešení dvojsmyslů ,,no, ale pozvala jsi ho domů, to Filosofka neudělala. Tak si asi myslel, že to něco znamená, ne?" Mluvit o panu Há a řešit pana Há mě poslední dobou naplňuje děsným vztekem. Možná proto, že se mi stále vybavuje ten jeho nechápavý, překvapený výraz s kapkou mírného opovržení, když jsem mu oznámila skutečnost o existenci mého bývalého vztahu. (Má právo mě soudit někdo, kdo ve svém skoro ,,čtvrtstoletém" prakticky žádný vztah neměl? Co on o tom ví?!)
,,Haha.. vždyť on žije v jiným světě.. To je snad normální, že člověk pozve známýho na kávu, ne?" přítel Dé nás pozoruje a mlčí.
,,Tak jako jo.. Mně to normální přijde, ale asi počítal s tím, že kafe nebude jen kafe."
,,No, tak to si piš, že počítal.. Ale upřímně, radši jsme měli zůstat u té kávy." Kyblík na mě vytřeštil své modré oči a mírně šokovaně na mě chvíli zíral.
,,Heh..cože?! Vy jste... eh.. co? Ty jsi mu dala? Tak já se na to vykašlu. Nejko by tě chtěl, já bych.. každej by tě chtěl dostat do postele a ty dáš zrovna jemu?"
,,Hmm.. A stálo to za houby. To je tak, když poprvý utečeš, protože zjistíš, že.. Víš co. Poprvý, prostě.. A po druhý si řekneš, že to nebude třeba tak zlý a.. Copak jsem lektorka?"
,,Ááá...? Co? Né, fakt??" někde v koutku mého opilého mozku se ozve něco ve stylu: jsi blbá? Co to tady vykládáš? Ale už je přece jen trochu pozdě na nějakou sebeuvědomělou reflexi. Odebírám se tedy na toaletu a nechávám za sebou Kyblíkovo ,,Počkéj! To musím slyšet!"

Při cestě zpět objevím holky natažené v dětském koutku (opravdu z nás musela mít obsluha radost). Kotvím mezi kostkama u domečku s medvědem a chvíli se neplánuji vrátit ke stolu. Možná se trochu bojím toho, co jim ještě vyžvaním. Filosofka po mizí za klukama, aby se sami nebáli a my s Fany ležíme na medvědovi a řešíme nesmysly. Nesmysly vlastně ne, řešíme její vyhazov ze školy (zoufalství ze dvou ztracených let na výšce, odkud vás vyhodí kvůli jedné zkoušce), moji rodinnou rozvodovou situaci, Kyblíkův nulový emoční kvocient, a vlastně vůbec důležité věci, o kterých zarytě prohlašujeme, že jsou to nesmysly, jinak bychom se zbláznily. Dvě přiopilé nešťastné holky pohozené v dětském koutku (ale né... zas tak zoufalé to nebylo). Cítila jsem potřebu, trochu to odlehčit...
,,Mám problém! Mám na ples krásný bílý šaty s černou krajkou, což v původu vůbec žádný problém není, protože jsou fakt nádherný.. Ale asi budu muset jít na ostro. Je pod tím prostě všechno vidět. Jsou obtažené, mají holá záda, takže podprda je jasná, s její absencí počítám.. Ale ehh.. Já si pod to prostě nemůžu vzít žádný prádlo! Jen samodržky.." Fany popadl záchvat smíchu. Po chvíli mě změřila svýma hezkýma očima a nabídla se, že přece může jít na ostro taky, abych v tom jakože nebyla sama. Jo, jsem klidná. Horší to bude, až se mi někde omylem ty šaty vyhrnou (ideálně při tanci na přeplněném parketu).

Alkohol nás všechny mírně zmáhal a my ho s radostí nechávali. Najednou jsme zůstali v podniku sami a hlavní číšnice nás tedy přišla vypakovat (mile a bez problémů).. Vypotáceli jsme se před podnik a pokoušeli naši stabilitu. Představte si tu chvíli, kdy stojíte ve skupince, samá noha samá ruka, a uprostřed vášnivé diskuse se vší vášní spadnete všichni na zem a ještě na jednoho. Ale jelikož opilci mají štěstí, zase se všichni navzájem posbírat a jen si lehce postěžujete, že vás trošku něco bolí (opravdu bolet to bude až ráno). Běžně mi cesta z podniku domů trvá čtvrt hodiny. Naše trvala dvě. Hodiny. Ale byla roztomilá.. Zastavili jsme se v ulici kousek od našich drahých měststkých policistů a rozhodli se tančit. Chodím přece do tanečních lekcí, no ne? Přítel Dé ale pravda příliš nespolupracoval, tvrdil mi, že má příliš mnoho končetin a momentálně je nemůžu ani spočítat, natož s nimi hýbat tak, jak chci já.

Pamatujete si z dětství hru Molekuly? Takovou tu, jak se všichni pohybují volně v prostoru, pak někdo vykřikne číslo a všichni musí utvořit skupinku o daném počtu.. My jsme byli takové etanolové molekuly, jen nám počet určovalo téma a vlákno hovoru, nikoli vedoucí. Už jsem mluvila o tom, že Filosofka je mladá nadržená slečna? Nemám to slovo ráda, ale nemohu najít nalézt jiný ekvivalent... Ve skupince já, Filosofka a Kyblík se začaly dít nekalé věci.
Filosofka: ,,Ale Kyblíku měl by Tě konečně někdo naučit líbat. Já myslím, že bys potřeboval školení."
Kyblík: ,,Fakt, jo? A kdo mi s tím jako pomůže? Fany si snad stěžovala?"
Filosofka: ,,No.. néé, ani moc ne. Ale vždycky to může být lepší. Trénink dělá mistry. Pojď sem.." Občas mám takové tendence zachraňovat katastrofální situace (Filosofka je nejlepší kamarádkou Fany.. Fany je Kyblíkova přítelkyně)...
Já: ,,Ježíííš, děcka! Vyserte se na to! A ty pojď sem!" chytám Filosofku za líce. Líbáme se. Líbáme se dlouhou a je to fajn. Fajn? Je to jeden z těch luxusní zážitků mírně simulujících vášnivou předehru. Nad náma stojí Kyblík a spokojen se kývá ve větru. ,,Zažívat to je skvělý.. Ale koukat na tohle, to je snad ještě lepší!" Je nám v tu chvíli docela jedno, co vykládá. On totiž Kyblík stále něco vykládá...

Tak mi tedy řekněte: kdo z Vás se líbal s bývalou svého (skoro)bývalého a může říct, že to bylo lepší než s ním? Já jo! A myslím, že si to ještě někdy zopáknem, protože dobré zážitky je třeba množit...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 muj-sex muj-sex | Web | 16. března 2014 v 21:58 | Reagovat

Haha tak líbačka s bývalou mého bývalého, to se mi ještě nepřihodilo, ale jak to tak čtu, je nejspíš na čase to vyzkoušet :-D :-P. Bude pokračování, nebo vám líbačka stačí ? :D haha

2 the-eternal-sattva the-eternal-sattva | Web | 18. března 2014 v 15:37 | Reagovat

Zažila, ale lepší to nebylo :D Asi budu muset prubnout jinou bývalou nějakého bývalého :D

3 Miloš Miloš | Web | 18. března 2014 v 19:23 | Reagovat

Takový román a četl se skvěle.

Školení v líbání je určitě prima, kdysi jsem četl, že někde (myslím, že v USA) měla nějaká podnikatelka školu sexu. Něco jako ty taneční, jen se místo tanců probíraly různé polohy a techniky. Studenti pak skládali závěrečnou zkoušku) a když v očích (nebo v čem) podnikatelky uspěli, dostali osvědčení.

4 M. M. | E-mail | Web | 19. března 2014 v 22:25 | Reagovat

Nejvíc obdivuji v panu Há tu sebereflexi! Z tvýho povídání jsem ho měl spíš za takovýho ušlápnutýho kluka. Ale tenhle jeho projev se mi k tomu právě nehodí. :)

5 Melissa Melissa | Web | 22. března 2014 v 17:22 | Reagovat

Opravdu zajímavý a vtipný článek:)A věřím ti,že líbačka musela být skvělá...:)Myslím,že holky se v dnešní době vůbec nějak radši líbají s holkama než s klukama...Čím to asi je:)?

6 pan Nedostižný pan Nedostižný | Web | 24. března 2014 v 0:15 | Reagovat

Ty tvoje články jsou fakt něco. Tím jako je to upřímný a detailní si to vše představuju a fakt nestíhám :D
Že bych se šel líbat s bývalou mého bývalého? Jenže se kterou .... :D :D

7 scarlet-cat scarlet-cat | Web | 24. března 2014 v 15:16 | Reagovat

takéto večery sú fajn :) oddych,....
a bozkávať sa s bývalou môjho bývalého? hmm,...ak raz bude mať bývalú ktorá bude dobrá tak prečo nie? :D

8 malaika-hatia malaika-hatia | Web | 8. dubna 2014 v 21:21 | Reagovat

Tak tomu říkám dobře strávený večer. :D Škoda, že já mám do své líbačky s holkou ještě daleko. I když jestli k tomu někdy dojde, tak trochu tuším, která by to mohla být a vzhledem k tomu, že to v nejbližší době nehrozí, je dost možné, že až k tomu teoreticky dojde, bude to bejvalá bejvalýho. :D Takže pak si na tebe vzpomenu. :D  
A "dobré zážitky je třeba množit", to je dokonalý heslo!

9 Taychi Taychi | E-mail | Web | 14. června 2014 v 20:27 | Reagovat

Líbání s holkou je docela zajímavé, to mohu potvrdit. Ale spíše pořád dávám přednost líbání kluka. :D
Ani neholduju alkoholu a když vím, že se má někde pít nějaký alkohol vyhýbám se tomu. Ach ten nudný život nudného člověka, že? :D

10 userka userka | E-mail | Web | 12. července 2015 v 11:53 | Reagovat

Tak tohle je ten poslední článek...? :( Zrovna když by pokračováním mohlo být něco tak sexy! Beo, vrať se!

11 Anna Evans Anna Evans | E-mail | 2. února 2017 v 12:03 | Reagovat

Dobrý den,
Chápu, že je toto poněkud neobvyklý (a možná pochybný?) způsob komunikace, ale velmi mě zaujal váš styl psaní a mám dojem, že by vaše články nádherně a vtipně doplňovaly náš nový online magazín o životním stylu.
Pokud máte alespoň trochu zájem dozvědět se bližší informace, prosím, kontaktujte mě na mailu annae@xcroco.com. Budu moc ráda za vaši reakci.
Anna Evans

PS. Opravdu toto nepíši na každý blog, který najdu, jako nějaký zvrácený způsob reklamy. Jen se snažím najít zajímavé autory poněkud nekonvenčním způsobem. :)

12 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 1. června 2017 v 15:45 | Reagovat

Na erekci doporučuji doplněk stravy Frexan. Zase šukám o sto šest.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama